Deník mladého šílence

Tak teď když jsem se tak dlouho neozval bych vám chtěl představit jrdnu osobu. Jmenuje se Magda a ačkoli je to největší ožrala co znám, tak přesto stojí za to abych vás s ní seznámil. Jo a navíc je to moje spolužačka. Ale myslím že víc než slova za ni mluví tyto fotky: číst dál

Tak sem se rozhodl, že už bych se asi mohl ozvat, ale furt sem nějak nevěděl o čem psát. Teda ne že bych to teď věděl, ale už je to opravdu věčnost od toho posledního článku. číst dál

Ráno do školy potom hned do práce. To je už dost únavný, ale co prachy potřebuju a do školy se taky musí...občas. Jedinnýco mě snad utěšuje je to, že za chvilku sou tu prázdniny a já si konečně budu moct užít trochu toho zaslouženého klidu. Taky bysme ale mohli ve škole končit už v pátek, ale to bych asi nesměl chodit na ten podělanej gympl... ale co, už mi zbejvá jen poslední rok a teď už na tom asi nic nezměnim to jsem si měl asi uvědomit dřív. No teď, když už den konečně končí si můžu trochu oddechnout, ikdyž ráno se musím do tohoto koloběhu vrátit znova. škola, práce a pak zas konečně d... číst dál

Tak se mi skoro po roce ozvala moje bejvalá nejlepší kamarádka. A co teď? Mam se s ní sejít, nemam se s ní sejít? To je ale dilema. Naposledy, když sem jí viděl tak jsem byl tak opilý (bohužel je to tak), že ani nevim co se dělo. Dokud jsem bydlel v praze, viděli jsme se každý den. Ale teď, po tak dlouhé době, budu si s ní mít o čem povídat, naleznem společné téma? Co když se za tu dobu tolik změnila, že opravdu už s ní nemam nic společného. No nevim ale asi jí napíšu a uvidim... číst dál

Teď když mám konečně za sebou tu otravnou rodinnou část narozenin, kdy se sjíždějí babičky a dědečkové, můžu si oslavit narozeniny podle svého s přáteli. Právě toto je ta část oslavy na kterou se těším nejvíce a jelikož ještě pořád mám školu, musím tuto oslavu přesunout až na víkend. Díky známým, kteří mi k narozeninám dali pár flašek, se to bude v sobotu moct rozjetet, ale to nejlepší přijde až v kamikaze (můj nejoblíbenější klub, jak už jste si určitě přečetli v profilu). Odtud budem odcházet až brzo ráno (možná i budem odvlečeni), ale to vše přece k pořádný oslavě osmnáctých narozenin pa... číst dál

Poslední dva týdny jsem skoro nemohl spát, každé ráno sem odpočítával dny, který zbejvali do mých osmnáctých narozenin. Čas utíkal tak pomalu jako vždycky, když se na něco těšíte. Poslední den před narozeninama sem se už skoro ani neobtěžoval usnout, ale přece se to někdy pozdě po půlnoci povedlo. číst dál